Každý rok se snažíme, v době, kdy jsme v očekávání jara, uvést do světa florbalových turnajů děti, které s námi začaly na podzim předchozího roku. V našem případě jsou to i děti ve věku 5, respektive 6 let. Tyto děti jsou mentálně nastavené tak, že v zásadě neřeší, co je čeká, kdo proti nim na hřišti stojí a už vůbec netuší, co se bude dít. Co však vědí velmi dobře, intuitivně, je fakt, že si zažijí radost a nadšení, ze hry, z toho, že jsou na hřišti a hrají si. A to se přesně stalo. Výsledek vyjádřený počtem branek neřešíme, některé naše děti ještě ani neumí počítat. Co se však počítá, to je pocit, se kterým se po každém utkání znovu a znovu, pořád dokola, ptají, kdy zase budou hrát. Těžko se jim chápe, že v některém utkání hrát nebudou, protože hraje někdo jiný. Slovy Olivera Hrušky, zástupce té nejmladší skupiny našich dětí: „Trenére, já jsem nevěděl, co mám udělat, tak jsem Adamovi přihrál na gól.“ V utkání s bulldogs Brno to byl náš jediný, vstřelený gól, který způsobil v naší partě pand takové pozdvižení, radost a nadšení, že to chvíli vypadalo na vítězství olympijské. Na tomto krátkém příběhu jsem chtěl čtenáři ilustrovat, proč pracujeme s dětmi a současně pozvat do naších řad případné nové zájemce o kolektivní sport. Hrají s námi chlapci, dívky, v jednotlivých kategoriích ve věku 6 až 15 roků. Přijďte se za námi podívat kdykoliv v úterý nebo ve čtvrtek vždy od 15:30 do 17:00, v případě starších dětí od 17:00 do 18:30 a staňte se členem naší pandí rodiny. Věřte, že je to jízda. Zažijete mnohá dobrodružství, poznáte nové kamarády a naučíte se jít životem fair play. Více informací najdete na https://www.tjhodonice.cz/.